Špinavá práce

1. Brad a Tim seděli v bistru a zrovna si objednávali oběd. ,,Jeden ten hovězí steak s hranolkama. Ten steak pekelně krvavej." usmál se na servírku Brad a odhodil stranou lístek s objednávkou. Brad byl vysoký a statný. Nikdo s ním nechtěl přijít do potyčky. ,,Jeden zeleninový salát, děkuju." objednal si Tim. Tim byl nižší postavy a trochu obtloustlý. Pravý opak Brada. Brad na něj chvíli koukal. ,,Jsi vegetarián?" zeptal se ho se zkoumavým pohledem. Tim zvedl hlavu od lístku. ,,Držím dietu." Brad se zasmál. ,,To se k tobě hodí." Tim polkl vztek a radši se napil coly. ,,Tak jak vypadala tvoje poslední práce?" zeptal se Brad. ,,Já myslel, že s nápadem si přišel dneska ty." odvětil Tim. ,,Neviděli jsme se dva roky, musím vědět, že si nevyšel ze cviku." ,,Benzínka." odpověděl. Brad pozvedl obočí. ,,Myslel jsem, že jsi víc ambiciózní." ,,Je to lehčí než banka. A já neměl čas se srát s něčím velkým." odvětil Tim. ,,Okay, tak jak jsi to udělal?" ,,Bylo to před půlnocí. V tu dobu vždycky dělají uzávěrku. A mají na dvacet minut zavřeno." Brad pokýval hlavou. ,,Vzal jsem svoje oblíbené černé oblečení s kuklou a minutu před uzávěrkou jsem tam vešel." ,,Počkej, proč ne během těch dvaceti minut?" přerušil ho Brad. ,,Obhlídnul jsem to předem. Během uzávěrky tam každý večer několik lidí čeká, až se benzínka zase otevře. Víc lidí, víc problémů." odpověděl Tim. ,,Mimoto bych ty dveře musel prostřelit a to by bylo zbytečný přilákání pozornosti. O alarmu nemluvě." ,,Jsi chytřejší než jsem myslel." usmál se Brad. Tim poznámku ignoroval a pokračoval. ,,Sehnal jsem Magnum. Takovou tu obrovskou bouchačku." Brad ho znovu přerušil. ,,Vím, co je Magnum. A brokovnice by byla lepší." ,,Já vím, ale brokovnice nebyla k dispozici." odvětil otráveně Tim. ,,A přestaň mi skákat do řeči." ,,Jasný, sorry." ,,No každopádně, vešel jsem minutu před uzávěrkou dovnitř, vytáhl magnum a prostřelil dvě kamery. Byl tam jediný zákazník. Zařval jsem typický "tohle je loupež, všichni dozadu" a pak přešel k pokladní." Servírka přinesla jídlo. Brad i Tim zmlkli, usmáli se a poděkovali servírce. Když odešla, pustili se do jídla. ,,Pokladní samozřejmě hned spustila tichý alarm, ale tomu nešlo zabránit, musel jsem to udělat rychle." pokračoval Tim se salátem v puse. Brad si ukrojil pořádný kus steaku a narval si ho do pusy. ,,Ale stejně, když viděli co magnum dokáže, měli dostatek motivace, aby si lehli na zem." povídal Tim a narval si do pusy salátu, kolik se do něj vešlo. ,,Chtěl jsem aby pokladní vyndala prachy z pokladny sama, ale byla moc pomalá. Nevím jestli zdržovala než přijede policie, nebo se tolik klepala z rány, kterou vydal magnum. Každopádně jsem jí dal ránu zbraní a do batohu narval prachy sám. Pak jsem vypadl. Za benzínkou byla malá louka a za ní schodiště do obrovské budovy. Pod schodištěm byl ideální prostor pro výměnu oblečení. Nechal jsem tam druhý, větší batoh, ve kterém jsem měl civil oblečení. To jsem hodil na sebe přes černé, batoh s penězma a magnumem jsem dal do většího batohu a rychlou chůzí odkráčel." zakončil vyprávění Tim a narval do sebe zbytek salátu. Brad dožvýkal sousto steaku s hranolkama. ,,Neobklíčili prostor?" ,,Zmizel jsem dřív než to stihli. Přijeli po sedmi minutách, to mi stačilo na to, abych je viděl jen z dálky." ,,Kolik tam bylo?" zeptal se Brad. ,,93 tisíc." Brad se odtáhl. ,,To snad ani nestálo za to." ,,Musel jsem zaplatit nájem." Brad se zasmál a sežvýkal zbytek oběda. Tim se na něj soustředěně podíval. ,,Tak co máš v plánu?"

2. David dělal hlídače ve stoce už 20 let. Každé dva dny měl směnu dlouhou 24 hodin. Střídal se s hlídačem Michaelem, který byl o dost mladší než on. Davidovi do důchodu chyběli dva roky. ,,Řešíme to už několik let, prostě si nebudu hledat jinou práci." hádal se David po telefonu se svojí manželkou. Nikdy se nedokázala smířit s faktem, že na ní nemá čas. ,,Už jsem si tu zvykl." Z telefonu se ozvalo ječení. ,,Nesmrdím. Co si to zase vymýšlíš." Další křik z telefonu. ,,Dva roky už to vydržíš." zařval David do telefonu. ,,Musím na pochůzku, měj se hezky, dobrou zlato." řekl uspěchaně do telefonu a típl hovor. Smutně si povzdechl nad svým životem a vydal se na procházku stokou. Jeho práce byla hlídat jednu větší a jednu menší místnost, kolem kterých se tyčilo dlouhé a spletité bludiště. Celé bludiště mělo výhled na obrovskou jámu, přijímací bazén, do které šly výkaly obyvatel dvou ulic. S výjimkou vchodu byl po celém bludišti výhled na jámu zakrytý sklem, to protože kdyby tam někdo náhodou zabloudil, po prvním pohledu by se otočil a šel odkud přišel. David musel celou stoku každou hodinu obejít. Výhled na samotný bazén mu nevadil, koneckonců po 20 letech si člověk zvykne na výhled do stolitrů sraček, problém mu tvořil onen začátek bez ochranného skla, na který si musel nandat plynovou masku. Práce to nebyla hezká, ale za jeho plat by si dala říct většina lidí. Procházka trvala přibližně půl hodiny, a Dave si už po cestě zvykl fascinovaně koukat, jak se bazén plní, když po každém spláchnutí přijede jednou z desítek trubic další náklad. Bludiště bylo spletité, ale David si už cestu pamatoval nazpaměť. Po patnácti minutách minutách se objevil ve středu bludiště, kde musel zkontrolovat místnost s trezorem, který byl zakrytým stěnou. Místnost na první pohled vypadala zaplněna pouhými trubkami a pojistkami na elektřinu. Když David zkontroloval trezor, vrátil se namísto a modlil se, aby už jeho žena nevolala.

3. ,,Jedno mi vysvětli, proč ve stoce?" zeptal se na konci představení plánu Tim Brada. ,,Přesný info nemám, ale nejspíš to bude protože ve stoce by ho nikdo nenechal." odpověděl Brad. ,,Ještě nějaké připomínky?" Tim odmítavě zakroutil hlavou. ,,Bezva." odvětil Brad a vyndal obrovský vak. ,,Sehnal jsem brokovnice." usmál se. ,,Tohle jsem ještě nikdy neměl v ruce." opáčil vyděšeně Tim. ,,Klid, nic na tom není." Tim si vzal do ruky zbraň a pod její váhou prohnul ruce. ,,Je těžká." Brad se na něj podíval jak na středoškoláka, který nezvládne test pro první třídu. ,,A co si čekal?" ,,Že je lehčí." opáčil Tim a pracně jí zvedl do výše svých očí. ,,Máš sílu zmáčknout spoušť?" zeptal se Brad. Tim zmáčkl spoušť a na zdi se objevilo přibližně deset děr po zásahu hromady broků. Zároveň rána odhodila Tima dozadu. ,,Tady ne ty idiote!" zařval Brad. ,,Seru na to kurva!" zařval Tim když se zvedal. ,,Beru si magnum." ,,Jo, asi to bude lepší." ,,Mám ještě něco." nahodil Tim a vydal z batohu soupravu nožů nejrůznější velikosti. ,,K čemu ti to sakra bude?" zeptal se Brad. ,,Člověk nikdy neví. Nože jsou dobrý. Nedělají hluk, nedojdou jim náboje a nikdy se nezaseknou. Jsou ideální na tichou práci." ,,Děláš si prdel? Vždyť jdeme do stoky." opáčil Brad. ,,Jak jsem řekl, člověk nikdy neví." opáčil Tim.

4.

Brad a Tim kráčeli do stoky. Oba měli černé oblečení a kukly, díky kterým jim byli vidět jen oči, na zádech batoh s nářadím a každý měl v ruce svojí zbraň.

Několik metrů před vstupem se oba zajíkli ze zápachu. Nešlo zabránit obrácení žaludku, takže oba to jen tak tak dokázali na poslední chvíli spolknout. Oči je ze zápachu pálili a slzeli.

„Panebože!“ zařval Tim.

„Nandej si tu masku.“ opáčil Brad.

Když si nandali masky, obou se ulevilo.

Prošli kolem nezaskleného vchodu a vydali se do bludiště. Brad v ruce svíral mapu a snažil se zorientovat po bludišti. Po delším čase bloudění se dostali do místnosti s trezorem.

„Kurva konečně.“ zařval Tim.

„Pššš.“ sykl na něj Brad. „Jdi pro strážného.“

Brad přistoupil ke zdi a Tim pokračoval s mapou v bloudění s cílem najít strážného. Cesta mu trvala další půlhodinu.

David zrovna odpočíval a koukal na televizi, když najednou pocítil tupou ránu na spánku.

„Kurva.“ sykl při pádu ze židle.

„Radši drž hubu.“ poradil mu Tim s magnumem v ruce.

Tim přivázal Davida k židli. „Jaký je kód?“ zeptal se Davida.

„Co?“ odpověděl David vteřinu před ránou magnumem do čelisti.

„Mockrát se ptát nebudu, tak mluv do prdele.“

„Kurva já netuším o čem mluvíš...“ odvětil David s pusou plnou krve.

Další rána. Tentokrát do oka.

„Hele, nedělej mi to těžší. Dřív nebo později to vyklopíš a je jen na tobě, kolik bolesti tě to bude stát.“

David neodpověděl. Bezmocně koukal na Tima.

Tim mu chvíli koukal do očí. „Takže to bude hodně bolesti.“

5.

Zatímco Tim se snažil dostat z Davida kombinace, Brad naplňoval svůj vlastní plán. Dostat se do trezoru hrubou silou bylo lehčí, než doufal. V batohu měl skrytou hodně velkou výbavu na otevírání trezorů, ale stačila ta nejlehčí výbava. Když trezor otevřel, všechnu hotovost narval do batohu a vydal se do bludiště.

Naučit se zpaměti cestu mu trvalo dlouho a byl si jistý, že si jí pamatuje. Pomalu procházel bludištěm, počítal kroky a lovil z paměti, kam má odbočit.

Bloudil dlouho, když konečně spatřil východ. Když k němu došel, ocitl se místo toho v místnosti strážného a spatřil Davida nahého přivázaného k židli. Tim u něj stál s dlouhým nožem v ruce a tvořil mu po těle přibližně třicátý, správně hluboký řez, který se nezavřel, ale silně krvácel.

David na židli pořád opakoval “nevím“. Jeho slova se mísila s křikem z bolesti.

„No co to kurva....“ neudržel se Brad.

Tim se tak lekl, že sebou škubl až na druhý konec místnosti.

„Co tu kurva děláš?!“ zařval hned jak se vzpamatoval z šoku.

Brad neodpověděl. Rychle zvedl brokovnici a vystřelil ve stejnou chvíli, kdy se na něj vrhl Tim, který odvrátil jeho ránu přímo na Davidovu hlavu. Ta se rozprskla po celé místnosti a její kousky tvořily s Davidovým pořezaným tělem povedené aranžmá zničeného lidského těla.

Brad se hned po ráně rozběhl zpět do bludiště. Tim za ním vypálil jednu ránu z magnumu, která trefila stěnu. Poté se rozeběhl za Bradem.

6.

Brad utíkal bludištěm a znovu se snažil rovzpomenout na cestu. Tim utíkal za ním a po cestě několikrát vystřelil z magnumu. Zpočátku se oba drželi poměrně blízko sebe, ale později se od sebe v bludišti odtrhli a oba se jen snažili najít cestu ven. Brad marně počítal kroky a Tim se snažil zachytit zvuk jeho pohybu, který by mu napověděl kudy jít.

Brad se nakonec dokázal přiblížit k místnosti s trezorem, ale jeho pohyb zachytil Tim, který se vydal stejnou cestou.

Když Brad dorazil do místnosti s trezorem, okamžitě se schoval za roh, čímž překvapil Tima, kterému dal pažbou brokovnice do hlavy. Tim se skácel na zem a Brad se chystal pokračovat v úniku, ale Tim byl dostatečně rychlý. Chytil Brada za kotník a stáhl ho dolů, na svojí úroveň. Brad pokračoval v ranách pažbou, ale stihl se trefit jen do Timova ramene, než mu Tim brokovnici vyrval z ruky. Brad se na něj vrhl a použil celou svou sílu na údery do Timova obličeje. Během ran brokovnice odletěla dál na zem, zatímco si oba vyměňovali rány do obličeje. Během šarvátky na zemi se Timovi podařilo servat batoh s penězi z Bradových zad. Po několika ranách se Tim s krvácejícím obličejem odvalil stranou. Brad se okamžitě natáhl pro zbraň a vystřelil na Tima. Tim ve stejné chvíli uhnul a broky zasáhly batoh s penězi.

Kousky hotovosti se rozletěli po celé místnosti, což na okamžik oba muže vytrhlo z pozornosti. Tu jako první znovu nabyl Brad, který znovu vystřelil po Timovi a zasáhl ho do nohy. Tim zařval a Brad se vrátil do bludiště. Tim se pracně zvedl a s kulhající nohou následoval Brada.

Po jednom fiasku se už Brad dokázal lépe zorientovat a na východ ze stoky se vydal správným směrem. Tim byl pomalejší, ale přesto se dokázal k východu dostat jinou cestou ve stejnou dobu. Když se oba muži dostali k východu, zasáhl je opět onen známý odér, který je oba oslepil a znemožnil jim další souboj.

Během pár vteřin se oba rozletěli přímo před sebe. Narazili do sebe ramenem a poslepu se dál snažili zorientovat a zastavit obrácení žaludku.

Tim se nakonec odvážil otevřít oči. Napůl zavřenými očima zahlédl Brada, jak se snaží zorientovat a okamžitě se na něj rozběhl, aniž by si všiml, že Brad stojí přímo před nezaskleným oknem do stoky. Brad pod Timovým nárazem přepadl do otevřené stoky. Poslední Bradův čin bylo chycení Tima za rukáv.

Oba muži se vřítili do osobního nákladu obyvatel dvou bloků v centru města.