top of page

Výňatky z deníčku kustoda na Pražském hradě

  • Obrázek autora: Folky
    Folky
  • 24. 11. 2018
  • Minut čtení: 3

7:15 - Čas na další den v práci. Vylezu z postele, vyčistím si zuby, zapiju antidepresivum a vyrážím.

7:55 - Musím si koupit jídlo, pití a energetický nápoj. Jenže jsem zapomněl že v neděli Billa otvírá až v osm. Ale co, i tak bych měl metro v 8:06 stihnout.

8:07 - Musel sem se do Billy vrátit pro cigarety, na které sem zapomněl, takže mi metro ujelo. Asi přijdu pozdě.

8:55 - Konečně sem dorazil na pozici. Předtím sem zavolal, že mi ujelo metro, takže budu mít pár minut zpoždění. Křepelová z vedení říká, že už je to po několikáté a ať už se to neopakuje.

8:58 - Dneska to bude pohoda. Vladislavský sál je vždycky pohoda. Ale u šéfa Janečka se něco děje. Nějaká paní hystericky naříká, že nechce do Katedrály sv. Víta, že to tam nevydrží. Janeček je zoufalý, říká že už tady na to nemá a chce do důchodu. Pak smutně kouká na mě, ale já dělám že jeho pohled nevidím.

9:00 - Janeček zavolal na vedení a když je obeznámil se situací, řekli že do Katedrály půjdu já. Že mám hodně pozdních příchodů a tak si nemám vybírat. Smutně vyrážím do Katedrály. Po cestě chytám menší úzkost. Ale to bude dobrý.

9:05 - Kníratý šéf mi řekl že budu střídat Zikmunda, exit in a východ. Rychle vykouřím dnes už třetí cigaretu a jdu. Začínám na Zikmundovi. Nemůžu se podívat do telefonu, ani si sednout. Židle tu není a na zem se v Katedrále sedat nesmí. Musím hlídat klíče a říkat turistům ať nefotí s bleskem. Úzkost se zvyšuje.

9:27 - Dorazil sem na exit in. To je místo, které dělí placenou a neplacenou část Katedrály. Hlídám aby náhodou nešli z neplacené do placené části.

9:47 - Už pátý turista nadává, že si nemůže vyfotit poslední okno, protože přepážka je moc daleko od okna. Nakonec se podivně nahne a fotku pořídí.

10:08 - Už sem si jistý, že mám další záchvat úzkosti. Žmoulám v ruce antistresové magnety a modlím se, ať už je po všem a do toho se furt někdo snaží nacpat do Katedrály východem.

11:01 - O deseti minutové pauze na pití a záchod sem vykouřil tři cigarety a šel zase střídat. Jenže moje střídání nikde.

11:04 - Když konečně střídání přišlo, zeptal jsem se, kde to vázlo. Šárka prý zase musela na záchod. Kruci, vždyť před deseti minutami přišla z pauzy, kterou měla po mě.

11:21 - V záchvatu mám chuť začít křičet ale musím se držet.

12:23 - Záchvat vystřídala depka. O přestávce na oběd sem vykouřil pět cigaret.

13:05 - Kvůli Šárce, která šla na pauzu první, mi z pauzy zbylo jen pět minut. Takže sem rychle vykouřil cigaretu a šel zpátky.

13:47 - Proč tolik asiatů nerozumí slovu exit? Většinou jim to musím hláskovat. Zbytek se hádá že má uvnitř kamaráda nebo někoho z rodiny. Říkám jim ať tady na něj počkají. Pán v modré košili se na můj příkaz otočí a jde dál jakoby nic. Nemůžu nic dělat.

13:50 - Pán v modré košili se vrací a ukazuje nadšeně na svou ženu s výrazem "Vidíte, nelhal jsem." Řeknu mu ať jde pryč. Ukazuje mi palec dolů.

14:38 - Excuse me. This is only exit. Následuje překvapený výraz turisty, který se otočí a odchází. Někteří se ptají, kde je vchod. Svou mrzkou angličtinou se jim to snažím říct. Po pěti minutách ukazování pochopí a jde.

14:49 - Z bolesti zad mám strach, že prostě upadnu na zem. Kleknout si nemůžu, protože je tu prý dnes ředitel a nemusel bych dostat výplatu, kdyby mě viděl.

15:12 - Prší. Takže turisti se hrnou dovnitř východem aby se schovali před deštěm. Zoufale jim říkám že tu nesmí být. Většinou se hádají a jedna paní prohlásí že tu prostě bude. Deset minut na ní křičím ať jde pryč až nakonec, když jí částečně uschne deštník, odchází.

16:16 - Přemýšlím jakým způsobem, by v Katedrále šlo spáchat sebevraždu. Ke své smůle sem žádný nenašel.

16:38 - Snažím se držet dav turistů u exit inu aby nešli do placené části. Vůbec je nestíhám a několik mi jich asi proklouzlo.

16:50 - Nakonec mě ke konci poslali k východu abych to tam držel se Šárkou a Tomášem. Jenže oni místo práce balí jeden druhého a vyměňují si čísla. Zalezu dovnitř protože už se na to nemůžu koukat.

17:00 - Padla. Beru si list, odevzdávám cedulku a hrnu se ven na cigaretu. Smutně koukám na čtyři cigarety v krabičce a přemýšlím jestli si nemám najít jinou práci. Ale zítra sem v Příběhu pražského hradu a tam to bude pohoda.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Superschopnosti

Asi hodně lidí chtělo někdy nějakou superschopnost. Já si třeba představoval, jak super by bylo umět zastavit čas. Uprostřed hodiny ve...

 
 
 
Odchyt pavoukovce

1. Jednoho srpnového dne se ve třetím vchodě obyčejného sídlištního paneláku objevil na nástěnce papír, na kterém se nacházela fotka...

 
 
 
Česká čína

,,Ne ne ne, nechte mě, já zaplatim." křičel Michal, zatímco ho vysoký muž v kožené bundě táhl do restaurace Česká Čína. Podnik byl...

 
 
 

Comentários


    bottom of page