Ubožáci

Sedíme v čekárně a čekáme, až show začne. Nikdo z nás nemá jméno, pouze číslo.

Číslo 7 nemá ruku, protože o ní přišel, když byl na válečné misi ve jménu své vlasti. Číslo 3 má pokročilou leukémii, kterou mu způsobila práce v jaderné elektrárně. Číslo 5 dýchá jen pomocí přístroje, protože když byl na nákupu, jedním z oken přiletěl kouřový granát, který mu zničil plíce.

Je nás tu mnoho. Jeden ubožejší než druhý. Pohled na ještě ubožejšího člověka každého z nás dohání k šílenství. Každý z nás chce vyhrát.

Číslo 4 sedí na vozíku a už nikdy nebude chodit, protože se stala chyba při zdánlivě bezpečné operaci. Číslo 2 má v sobě vir HIV, který získal od člověka, který mu ukázal falešné potvrzení, že jeho krev je v pořádku. Číslo 8 má rozteklou polovinu obličeje, díky vzácné nervové poruše.

Všichni musíme vyhrát. Všichni se bojíme, že ten co sedí vedle nás, je ještě ubožejší. Přen námi je stůl, plný pomůcek.

Samozřejmě, že si za své utrpení nemůžeme sami. Je to chyba lidí, doktorů, systému.

- Žijeme v době, kdy je nejhorší být na tom špatně, ale ne nejhůř, říká náhle číslo 3. Bere ze stolu holicí strojek a stříhá si vlasy až na kůži na lebce. Zalekla se, když viděla nás ostatní - Musí na vás být poznat, jak moc trpíte, říká. Neměla tak pokročilou fázi leukémie, aby jí opadaly vlasy.

Číslo 7 se nervózně kouká na číslo 4.

- Když si zkusíte stěžovat na deprese nebo ztrátu někoho blízkého, nehraje to roli oproti lidem, kteří například nemohou chodit, říká číslo 7. - Takhle jste na tom podle většiny měřítek ještě dobře, říká číslo 7 a pomocí nohy si zahradními nůžkami stříhá prsty na jediné funkční ruce. Snaží se ve své ubohosti dohnat číslo 4, které už si pilou snaží uříznout nefunkční nohy.

Číslo 2 lituje, že ještě nevypukla toxoplazmóza, následek nemoci AIDS. Vypráví, jakou práci dalo sehnat člověka infikovaného HIV. Vypráví, jak byla sama a v depresi a každý jí na její problémy řekl jen "buď ráda že můžeš chodit". - Kurva. Měla jsem toho přenašeče ojet dřív, říká číslo 2.

Všichni se začínáme zpovídat.

Číslo 4 se přidá a zatímco z jedné mrtvé, a již amputované nohy, mu stříká krev, pomocí pily si řeže i nohu druhou. Do toho vypráví, jak mu nikdo nedal soucit s jeho obrovskou bolestí páteře, a všichni mu místo toho říkali, o kolik hůř může být. Dokud nepodplatil svého doktora, aby operaci na opravu zkazil, a on už se nikdy nepostavil na nohy.

Dokud jste fyzicky zdraví, vaše problémy nehrají roli. Každý vám říká, jak hůř na tom můžete být, a vy se tak ani nemůžete na nikoho obrátit. Jen ti, co jsou na tom nejhůř, mají šanci na cizí pomoc.

Číslo 3 se snaží mizerným strojkem na vlasy zbavit posledních vlasů a při tom vypráví, jak nikoho nezajímala její neplodnost a všichni jí říkali, že si má užívat života. Její psychická bolest nikoho nezajímala. Neměla ničí soucit. Dokud se nevystavila smrtelnému radioaktivnímu záření a nepřivodila si tak leukémii. - Chvíli jsem měla strach že to bude jen rakovina, dodává.

Číslo 5 vypráví, jak nadšený byl, když do obchodního střediska, kde zrovna nakupoval, přilétl oknem plynový granát. Jak už byl frustrovaný. Dodává jak poznal, že přišla jeho chvíle. Vypravil se přímo ke granátu a dýchal kouř. To všechno, když nikdo nechápal jeho tíživou samotu. Hraje si s tlačítky dýchacího přístroje, aby bylo vidět, jak špatně se mu dýchá.

- To ti už nepomůže, směje se krvácející číslo 4. Nohy úspěšně amputovány, krvácení nepřestává. Z jedné nohy trčí kost, následkem špatného řezu.

Všichni se hádají, kdo je na tom hůř, jako kdyby už stáli před porotou. Číslo 7 říká, že se už nikdy normálně nenají. Z míst, kde měl ještě před chvílí prsty, kape krev. Číslo 2 říká, že už si nikdy nevrzne. Číslo 3 říká, že do dvou týdnů zemře.

Číslo 7 vypráví jak bylo těžké si amputovat ruku. Číslo 8, jak bylo náročné sehnat tu správnou nemoc nervů.

Číslo 4 vykrvácel. Všude v čekárně je krev.

Víme, že se blíže chvíle našeho nástupu. Všichni musíme vyhrát.

Číslu 5 selhal přístroj na dýchání. Škube končetinami těla, jak se snaží popadnout dech.

Všichni stojíme u dveří a chystáme se na nástup.

Číslo 5 zemřel, stejně jako číslo 4.

Zbytek z nás se vydává na pódium a doufá ve výhru.